Pět nejčastějších mýtů o evidenci tržeb

Tu účtenku si radši vezměte, nebo dostanete pokutu! A pokud se chcete zbavit konkurence, pošlete na ni kontrolu z finančáku. Stačí, když údaje z její účtenky trošku překroutíte! Tyto a další "městské legendy" se šíří kolem elektronické evidence tržeb.

 

1.) Vezmi si účtenku, nebo dostaneš pokutu

"Na vlastní oči jsem viděla, jak kontrolor dal zákazníkovi v Albertu pokutu, když si od pokladní nevzal účtenku," dušuje se prodavačka v obchodě Holandské květiny v nákupním centru Mercury v Českých Budějovicích. "Taky mi to tento týden zákaznice tvrdila," píše diskutující Adélka z kolínského Burčákolandu na facebookovém profilu EET- výměna zkušeností.

Žádná taková povinnost neexistuje, i když ještě před zavedením evidence o ní ministerstvo uvažovalo. Mají ji třeba v Itálii. "Zákon o evidenci tržeb povinnost zákazníků převzít účtenku neukládá," potvrzuje Petra Petlachová, mluvčí Finanční správy. Že by tento mýtus využívali falešní kontroloři, správa nezaznamenala.

 

2.) Vy jste chtěl účtenku? To si musíte říct!

Zažil to každý zákazník: při placení účtenku nedostane, a tak odchází bez ní. "Byl jsem v řadě hospod nebo obchodů, kde mají ceduli, že evidují dle EET, ale lístek jsem od nich nedostal," říká zákazník Jiří Š. z Prahy. Lidé se stydí si o ně říkat a některým obchodníkům to vyhovuje. Účtenky vydávají teprve na vyžádání, i když si koledují o pokutu. Povinnost obchodníka je účtenku zákazníkovi dát automaticky.

Lze se setkat také s případy, kdy obchodníci vytisknou předběžnou účtenku (objednávku) bez kódu a teprve na požádání donesou tu s kódem. Je to cesta ke krácení tržeb. "Při denní uzávěrce pak obsluha položky na těchto účtenkách bez kódu sečte a rozhodne se, zda z nich přiznat alespoň část, nebo nic," říká Jan Mrvík, výkonný ředitel společnosti Editel CZ, zabývající se elektronickou výměnou dokumentů.

Finanční správa při kontrole rozdává pokuty od pěti tisíc korun. Záleží na tom, jak kontrolor situaci vyhodnotí. Pokud je povinnost porušována systematicky a opakuje se to, je to přitěžující okolnost.

 

3.) Přes účtenkovku lze poškodit konkurenci

Účtenková loterie je podle další fámy nový způsob udávání. Pokud prý zákazník zadá při registraci účtenky do loterie úmyslně jinou částku, než na ní skutečně je, vyvolá tím zájem Finanční správy o daného podnikatele.

Skutečnost je taková, že dokud hráč do loterie neopíše všech šest údajů z účtenky správně, systém ji nepřijme. Analyzovat překlepy nedává smysl. "Účtenkovka rozhodně není nástrojem ke kontrole podnikatelů a účtenky, které jsou do ní registrovány, neslouží k analytickým ani jiným obdobným účelům," říká Petra Petlachová.

Ředitel odboru Strategie daňové politiky ministerstva financí Zděnek Hrdlička ale nedávno uvedl, že finanční úřady budou data přímo z EET (ale nikoli z Účtenkovky) používat k detailnějšímu doměřování daní podnikatelům.

 

4.) Když vypadne proud nebo nejde internet, tak se nesmí prodávat

"Zavřeno, nefunguje EET pokladna." Podobné nápisy se objevovaly v začátcích EET a někteří mýtu dodnes věří. Dočasný výpadek techniky není důvod pro to, zavřít krám a přijít o tržby. Při výpadku proudu nebo nefunkčnosti pokladny se účty nevystavují, ale zpětně se do pokladny musí zadat.

Pokud se to stane, měl by si obchodník tržby zapisovat na papír a evidovat je, až techniku zase uvede do provozu. Zákazníkům na požádání musí vypsat paragon. Pokud bude mít víc než pět položek, může je posléze odeslat do EET hromadně na jedné účtence. Neměl by to ale dělat moc často, pokud na sebe nechce kontrolory upozornit. Pokud nejde pouze internet, situace je jednodušší - EET pokladna vydá účtenku s náhradním kódem, zapamatuje si ji a do centrálního systému ji odešle později.

 

5.) A teď budou vědět, co nakupuji a jak často

"Setkáváme se s přesvědčením, že EET dává státu údaje o chování jednotlivých občanů jako zákazníků," říká Vlastimil Sojka, daňový poradce ze společnosti KODAP. "Nejčastějším mýtem, se kterým se potkáváme, je ten o Velkém bratru. Že někdo může do dat vidět, sbírat je na konkurenci," dodává Michal Wantulok z pokladního systému Dotykačka.

Ve skutečnosti Finanční správa dostává pouze celkový součet účtenky bez jednotlivých položek, navíc se ani nemá odkud dozvědět jméno zákazníka. V plánu je, že až se v EET nashromáždí dostatek dat, začne úřad porovnávat obchodníky podobného typu mezi sebou a podle přiznaných tržeb vytipuje, kam půjde na kontrolu.

převzato z idnes.cz